Určitě jste si někdy položili otázku, proč někteří lidé spořádají co hrdlo ráčí a jsou stále hubení, zatímco jiní se stravují rozumně, cvičí, ale tloustnou snad i ze vzduchu? Každý z nás má určitý druh metabolismu a nic moc s ním nenadělá. Aktivita našeho metabolismu je dána především genetikou, kterou jsme získali od rodičů a dávných předků, kteří v abnormálních podmínkách prošli hladomory. Za určitých podmínek i přes to můžeme náš metabolismus ovlivnit pozitivním směrem a využít výživových doporučení, abychom dosáhli změny postavy.
Metabolismus, neboli látková výměna zahrnuje všechny biochemické procesy v lidském těle a skládá se z mnoha dílčích metabolických pochodů, vzájemně koordinovaných a na sobě závislých. Rozdělujeme je podle směru enzymatické reakce, která vede buď k tvorbě, nebo rozkladu látek. Jeho rychlost je životně důležitá pro řadu funkcí. Ovlivňuje tělesnou hmotnost, růst vlasů a nehtů a další procesy.
Anabolické procesy – vznikají nové sloučeniny, obnovuje se živá hmota, vytváří se energetické zásoby pro mechanickou práci, probíhají nezastupitelné životní procesy v organismu.
Katabolické procesy – ke všem anabolickým procesům je potřeba energie. Katabolické procesy zahrnují všechny oxidativní reakce, při nichž se ze sloučenin uvolňuje volná energie.
Během zmíněných metabolických procesů dochází buď k nabírání, nebo rozkladu svalové hmoty, podkožního tuku a energetických zásob. Pokud probíhá anabolismus, dochází k růstu svalové hmoty, jestliže je tělo v katabolismu – hubneme. Toto vysvětlení je velice zjednodušené, protože jednotlivé procesy se v konečném důsledku navzájem setkávají a ovlivňují.
Přijaté živiny se pomocí enzymů rozštěpí na jednoduché, vstřebatelné složky – makroživiny, což jsou jednoduché cukry, aminokyseliny, glycerol a mastné kyseliny. Ty se z trávícího traktu dostávají do jater. Zdroj energie pro buňku je glukóza. Energie se v těle zpracovává v závislosti na intenzitě tělesné aktivity. Pokud je tělesná aktivita velmi intenzivní (například posilování), živiny se zpracovávají s nedostatečným přísunem kyslíku do periferních tkání a v tomto případě spalujeme živiny anaerobní glykolýzou. To znamená, že se maximalizuje spalování glukózy. V momentě, kdy svalu začne docházet kyslík, který pro svou práci nezbytně potřebuje, vzniká sůl kyseliny mléčné – laktát – nesacharidový zdroj energie. Je ukládán do svalů a způsobuje jejich bolest.
Pokud je svalová práce méně intenzivní (chůze, mírný běh), tělo stačí doplňovat kyslík do periferních tkání a dochází ke spalování živin aerobní glykolýzou. Při práci za přístupu kyslíku je jako hlavní zdroj energie využita glukóza a protože aerobní aktivitu lze vykonávat po dlouhou dobu (maratonský běh), na řadu dále přicházejí tuky a nakonec bílkoviny.
Buď přímo z potravy, nebo z glykogenu. Ten je částečně jako zásobárna energie přímo ve svalech a v játrech.
V naší krvi musí být udržována stálá hladina glukózy, kterou udržuje hormon inzulín. Stoupá-li v krvi hladina glukózy, slinivka břišní vyplaví inzulín, který hladinu cukru sníží. Ten současně stimuluje příliv glukózy do tkání a její využití. Pokud nedojde v tuto chvíli ke svalové práci, energie je uložena v podobě tuků. Hormon Glukagon působí opačně, hladinu glukózy v krvi zvyšuje.
Spousta lidí se mylně domnívá, že hubnout znamená hladovět. Naopak, hladovění je pro lidské tělo naprosto jasný signál, že nastává období nedostatku potravy. Tato informace putuje do mozku i buněčné paměti. Jakmile se tělo dostane opět k potravě, reaguje tím, že ukládá do zásob. Má totiž strach, že opět nastane doba nedostatku.
Pro efektivní hubnutí bez pocitu hladu je nezbytné sestavit vyvážený a pestrý jídelníček, obsahující nezbytně nutné živiny. Je důležité dodržovat trojpoměr makroživin (sacharidy, bílkoviny, tuky). Vždy platí, že energetický příjem by měl být v rovnováze s energetickým výdejem. V případě hubnutí je energetický výdej dobré zvyšovat pohybem, tak dochází k účinné regulaci. Vyšší příjem energie než výdej znamená ukládání nadbytku energie ve formě glykogenu a tuku. Nepodceňujte pitný režim. Nejlépe v podobě čisté vody.
Pokud chceme nabrat svalovou hmotu, není vhodné nízkou hladinu inzulínu v krvi po tréninku prodlužovat, protože jinak si zvýšíme tvorbu glukózy jaterní glukoneogenezí z aminokyselin a tím zvyšujeme katabolismus svalů.
autor článku tým lékáren EUPHRASIA s.r.o.