Antibiotika – velký objev 20.století, který se musí umět správně používat

Antibiotika jsou léky, které usmrcují některé mikroorganismy, nebo brání jejich růstu. Působí především proti bakteriím, některá jsou účinná také proti houbám a parazitům. Mají vedlejší účinky a v České republice jsou vydávána na lékařský předpis. Zachraňují miliony životů, ale přinášejí s sebou i problémy spojené s neuváženým užíváním.

Antibiotikum jako první popsal ve vědecké literatuře Alexander Fleming v roce 1929. Pochopil, že plíseň vylučuje něco, co zastavilo růst bakterií. Tato plíseň byla rodu Penicillinum, proto nazval sloučeninu penicilin. Patří k největším objevům moderní medicíny a jednou pro vždy změnila její tvář. V současné době jsou to nejpředepisovanější a nejpoužívanější léky.

Bakteriální infekce sužují lidstvo od nepaměti. Po celá staletí se lidé pokoušeli před infekcemi bránit a používali k tomu nejrůznější látky, které kromě bakterií mohly snadno zabít i pacienta. Byl to například strychnin, arzenik, rtuť, nebo stříbro. Často se používaly přírodní látky jako česnek, šalvěj, skořice, zázvor, med, propolis, nebo olej čajovníku.

Penicilin byl poprvé použit v době druhé světové války. Do té doby infekce jako tuberkulóza nebo zápal plic, které byly smrtelné, při včasném rozpoznání bylo možné vyléčit bez následků.

V současné době medicína používá desítky druhů antibiotik. Nejdůležitější vlastností je selektivita jejich účinku. Velký problém je jejich chybné použití. Bez znalosti původce nemoci může antibiotická léčba selhat a dochází k rozvoji antibiotické rezistence u neúplně zahubených populací bakterií.

Užívání antibiotik není bez rizika. Objevují se alergie, nevolnosti, průjmy. Průjem může dehydratovat a tím výrazně zhoršit zdravotní stav pacienta. Nejohroženější skupinou jsou děti a senioři. Problémy můžou nastat při kombinaci s jinými léky. Častým nežádoucím účinkem jsou škody na mikroflóře, která osídluje naši trávící soustavu. Dochází k narušení funkce střev, ženy mohou mít narušenou poševní mikroflóru, někdy může být zasažena mikroflóra, kterou máme přirozeně v ústech. Dochází k rozvratu přirozeného mikrobiálního osídlení, které má vliv na naše zdraví. Projevit se může průjmem, poševním výtokem, povlakem, hořkostí, puchýřky, nebo pocitem sucha v ústech. Abychom všem těmto nepříjemnostem předešli, je dobré současně s antibiotikem začít užívat probiotika. Jsou to živé organismy, které příznivě působí na lidský organismus. Obsaženy jsou v zakysaných mléčných výrobcích, nebo je lze koupit v lékárně  v podobě tablet či kapslí. Příznivé účinky na zdraví mají jen tehdy, pokud jsou přítomny ve vysokém počtu, minimálně v řádu stamilionů. Výhodou tablet je, že obsahují choulostivější kmeny, které v jogurtu nevydrží. Je vhodné začít je užívat zároveň s antibiotikem, ale s tříhodinovým odstupem od léku. Nezapíjet horkou tekutinou, aby se bakterie zbytečně neničily. Délka podávání probiotik není časově omezena, naopak, v případě pozitivního efektu se doporučují užívat dlouhodobě. Řiďte se informacemi, které vám poskytne magistra v lékárně při výdeji antibiotika. Balení, které vám doporučí, byste měli využívat celé. Často se setkáváme s reakcí: „Laktobacily nepotřebuji, zbyly mi od minule“. To je špatně. Probiotika totiž hrají nezastupitelnou roli při vytváření ochranné bariéry vůči nežádoucím patogenům (virům, bakteriím, kvasinkám). Podporují trávící pochody a ovlivňují tvorbu a vstřebávání některých vitamínů a minerálů. Pokud se dostatečně neobnoví osídlení zejména tenkého střeva, které má významnou roli při imunitních pochodech, jsme mnohem náchylnější znovu onemocnět.

Novodobá hrozba – rezistence bakterií

Ještě větším rizikem, než okamžité nežádoucí účinky jsou dlouhodobé následky nesprávného užívání antibiotik. Typickým příkladem je, že pacient nedobere celou předepsanou dávku, kdy se mu po prvních dnech užívání výrazně uleví. Tak si řekne, že nebude zbytečně tělo zatěžovat léky. Ovšem tímto způsobem zlikviduje jen ty bakterie, které jsou méně odolné, rezistentnější mikrobi v těle zůstanou a infekce propukne znova a pak je mnohem těžší ji zlikvidovat. Pokud jsou léky předepisovány zbytečně, nebo špatně podávány (nedodržování časových intervalů), bakterie si na ně vypěstují odolnost. Pak je velice složité některé infekce vyléčit. Je třeba podávat agresivnější léky, což je spojeno s vyšším rizikem nežádoucích účinků.

Prevence

Antibiotika se nejčastěji předepisují na léčbu infekcí dýchacích cest. Nejlepším preventivním opatřením před nadbytečným užíváním antibiotik je dodržování hygienických zásad, jako je časté mytí rukou, vyhýbat se místům s větší koncentrací potenciálně nemocných (hlavně v zimním období) a dbát na zdravý životní styl a pestrou stravu bohatou na vitamíny. Před některými nákazami chrání očkování. Očkování proti chřipce vám předepíše váš ošetřující lékař.

Pokud si nejste jisti, zda vás zasáhla bakteriální, nebo virová infekce, existuje CRP test, který je k dostání v lékárnách EUPHRASIA a který si můžete udělat v pohodlí domova. Poté se rozhodnete, jestli navštívit lékaře, nebo pár dní poležet v posteli a užívat některý z volně prodejných léků na chřipku a vitamíny. S jejich výběrem vám rády poradí magistry v lékárnách EUPHRASIA.

autor článku tým lékáren EUPHRASIA s.r.o.