Léčivé byliny – aneb co je na co? 5.díl

Pro napsání 5.dílu o bylinkách mne inspirovala moje letošní dovolená. Měla jsem to štěstí, že jsem ji trávila venku v přírodě na území ČR, a tak o zdroj a nápady nebyla nouze. Kytičky mne doslova zdravily a oslovovaly na každém kroku a každá z nich by si opravdu zasloužila nemalou pozornost, protože v přírodě jsou stále ukryté poklady a občas se stačí jen dobře dívat okolo sebe a vnímat to kouzlo, které nám příroda nabízí.

V 5. díle jsem si pro Vás vybrala další, na první pohled nepatrnou rostlinku, která se v lidovém léčitelství využívá vnitřně po staletí, zejména při léčbě kašle.

Jitrocel kopinatý (lat. Plantago lanceolata)

je trsnatá vytrvalá 7 – 30 cm vysoká rostlina z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae), charakteristická typickou růžicí přízemních listů, ze které vyrůstá několik stvolů zakončených kulovitými až válcovitými klasy drobných hnědobílých kvítků, ze kterých po uzrání vzniknou tobolky obsahující drobounká semena. Ta jsou většinou asi 2,5 mm dlouhá a 1,3 mm široká. Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2500 semínek za své vegetační období. Jitrocel je opylován především větrem nebo i hmyzem. V některých případech se může jitrocel kopinatý dožít až 12 let, během kterých se může rozmnožovat jak semeny (generativní rozmnožování), tak i vegetativně, kdy nová rostlina vyroste z kořenů či oddenku. Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Pro lékařské účely se i pěstuje. Pro jitrocel kopinatý existuje řada lidových názvů jako babka, celníček, čelník, hojílek, hítrocíl, myší ocas, myší ouško, ranoce či volský jazyk, beraní jazyk, psí jazyk, olověný jazyk, svalník.

Účinné látky:

Především se jedná o slizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu, vitamín C, kyselina křemičitá, loliolid, tyrosol, fenolové kyseliny, enzymy invertin a emulsin, uhlohydrát xylin a látky fytoncidní (rostlinná antibiotika).

Sbíráme listy dřív než se objeví květní stvoly. Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci v tenkých vrstvách nejvýše do 5cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se totiž zapařuje a listy pak tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nikdy nesklízíme. Vlhké listy, zejména pomačkané rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Droga se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Má být zelená až zelenonahnědlá. Je téměř bez pachu a má mírně hořkou a poněkud svíravou chuť.

Obsah účinných látek (především slizu) vede k použití zejména při akutních i chronických onemocněních horních cest dýchacích, podává se jako podpůrná léčba u vlhkého kašle (při nachlazení, při chronickém kataru průdušek se silným zahleněním, i jako podpůrná léčba u černého kašle a astmatu).

Dávkování je 3x denně 1/4 litru odvaru, který se vždy připravuje čerstvý, polévková lžíce usušené bylinky se přelije horkou vodou, ale nesmí se už vařit, 15 minut se nechá pod pokličkou vyluhovat, scedí se a popíjí.

Pokud se potíže během 7-14 dní nezlepší nebo naopak zhorší, je nutné vyhledat lékařskou pomoc!

V lidovém léčitelství se využívá vnitřně též při poruchách trávení provázených zácpou, někdy i při hemoroidech (dnes zejména semena jitrocele indického známé pod názvem Psyllium).

Zevně se využívá na špatně se hojící rány, vředy, pohmožděniny, spáleniny, omrzliny, bodnutí od vos nebo včel, na potírání při zánětech očí, používá se jako kloktadlo při zánětech a otocích mandlí.

Moje osobní zkušenost s jitrocelem je “tajný recept” mojí maminky…vždy, když jsme si s bratrem na procházce rozřízli prst o ostrou trávu nebo rozbili koleno či nám z bot vznikl puchýř, maminka venku utrhla list jitrocele, trochu ho rozdrtila mezi prsty, přiložila na čerstvou ránu, ovázala čistým kapesníkem a než jsme přišli domů, bylo téměř po bolístce. A na zimu vždy připravovala z čerstvých listů a cukru sirup, který měla schovaný ve sklepě.

V dnešní době už to mají maminky daleko jednodušší, jelikož se z jitrocele dá koupit v lékárnách již usušená bylinka ve formě nálevových sáčků, jitrocelové sirupy (i v kombinaci s jinými bylinkami), a dokonce i jitrocelová mast.

Jelikož sluníčko už přestává hřát tak intenzivně a podzim se blíží, může se stát, že se nějakému tomu kašli nevyhnete, ale už budete vědět, co na něj..a když ne, magistry v našich lékárnách Vám velmi ochotně poradí s výběrem a dávkováním nejvhodnějího přípravku právě pro Vás či Vaše dítě.

autor článku Mgr.Radka Adámková