Pro dnešní článek jsem vybrala méně známou bylinu, která patří též do kategorie celoročně použitelná. Podle dostupných zdrojů jsem zjistila, že se na ni málem pozapomnělo, i když by to vcelku byla velká škoda. V lidovém léčitelství její účinky ověřila a popsala ve svých knihách Marie Treben a díky ní se dostala do širšího povědomí. Jedná se o Vrbovku malokvětou.
Vrbovka malokvětá je léčivá bylinka dosahující výšky 80-150 cm, jedná se o bylinu vytrvalou. Má malé, obvykle růžové nebo bílé květy, vyskytují se však i různé odstíny červené a fialové. Semena vrbovky jsou malá a na vrcholu mají chmýr, pomocí kterého se šíří.
V lidovém léčitelství je známá pod názvy pejří, vrbina, Ivanův čaj, ohnivá bylina, nebo vrbka. V Tyrolsku je vrbovka nazvána “Frauenhaar” (ženský vlas).
Vrbovka malokvětá se vyskytuje téměř po celé Evropě, najdeme ji také v severní Africe a Asii. Vyskytuje se především na rumovištích, okrajích potůčků, náspů, strání, lesů a lesních pasek. Má ráda kamenité půdy s vyšším obsahem dusíku. I když se s ní setkáváme na celém území ČR, nejvíce se vyskytuje v podhorských oblastech. Vrbovku nejčastěji najdeme v zastíněných a vlhkých stanovištích.
Při sběru musíme dávat pozor, abychom si ji nespletli s jiným druhem (Vrbovkou velkokvětou), který neobsahuje potřebné účinné látky. Sbírá se nadzemní část rostliny – používá se nať. Výhodou je, že při sběru můžeme ulamovat jen vrchní části a rostlina při vhodných podmínkách opět obrazí a doroste.
Hlavní obsahové látky jsou flavonoidy, steroly (beta- sitosterol), triterpenové kyseliny a třísloviny – příznivě ovlivňují činnost prostaty a řeší případné problémy s ní (bolestivost, nutkání k močení, drobné úniky moči).
Vrbovka malokvětá působí protizánětlivě, protiedematózně a antimikrobiálně, je velmi účinná při čištění krve, proto se využívá jako vhodný doplněk při dietě nebo k celkové očistě organizmu. Další užití vrbovky je při onemocněních ledvin, močového měchýře – upravuje jeho pružnost a je účinná proti jeho otokům. Vrbovka malokvětá se uplatňuje při zánětu prostaty (viz článek Prostata), při chronickém prostatismu a při stařeckém nezhoubném zbytnění prostaty. Používá se i při zhoubných nádorech prostaty (po poradě s lékařem jako podpůrná léčba). Byl popsán pozitivní účinek vrbovky při benigním nádoru prostaty a významný preventivní účinek proti jeho vzniku. Můžeme používat při kožních chorobách (při zevním použití vrbovka urychluje hojení ran) a při některých endokrinních poruchách do tzv. Krev čistících čajů.
Podává se ve formě odvaru, který se připravuje z jedné polévkové lžíce drogy, jež se spaří 1/4 litrem horké vody (bylina se nesmí vařit) a nechá se 15 minut vyluhovat, poté se scedí.
Pije se 2 x denně před jídlem. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.
Je důležité upozornit na to, že délka léčby bez porady s lékařem by neměla překročit 2 týdny. Pokud se obtíže nezlepší či naopak zhoršují, je třeba bezprostředně navšívit lékaře.
autor článku Mgr.Radka Adámková