Léčivé byliny – aneb co je na co? 2.díl

Pro dnešní článek jsem vybrala méně známou bylinu, která patří též do kategorie celoročně použitelná. Podle dostupných zdrojů jsem zjistila, že se na ni málem pozapomnělo, i když by to vcelku byla velká škoda. V lidovém léčitelství její účinky ověřila a popsala ve svých knihách Marie Treben a díky ní se dostala do širšího povědomí. Jedná se o Vrbovku malokvětou.

Vrbovka malokvětá (lat. Epilobium parviflorum)

Vrbovka malokvětá je léčivá bylinka  dosahující výšky 80-150 cm, jedná se o bylinu vytrvalou. Má malé, obvykle růžové nebo bílé květy, vyskytují se však i různé odstíny červené a fialové. Semena vrbovky jsou malá a na vrcholu mají chmýr, pomocí kterého se šíří.

V lidovém léčitelství je známá pod názvy pejří, vrbina, Ivanův čaj, ohnivá bylina, nebo vrbka. V Tyrolsku je vrbovka nazvána “Frauenhaar” (ženský vlas).

Vrbovka malokvětá se vyskytuje téměř po celé Evropě, najdeme ji také v severní Africe a Asii. Vyskytuje se především na rumovištích, okrajích potůčků, náspů, strání, lesů a lesních pasek. Má ráda kamenité půdy s vyšším obsahem dusíku. I když se s ní setkáváme na celém území ČR, nejvíce se vyskytuje v podhorských oblastech. Vrbovku nejčastěji najdeme v zastíněných a vlhkých stanovištích.

Při sběru musíme dávat pozor, abychom si ji nespletli s jiným druhem (Vrbovkou velkokvětou), který neobsahuje potřebné účinné látky.  Sbírá se nadzemní část rostliny – používá se nať. Výhodou je, že při sběru můžeme ulamovat jen vrchní části a rostlina při vhodných podmínkách opět obrazí a doroste.

Hlavní obsahové látky jsou flavonoidy, steroly (beta- sitosterol), triterpenové kyseliny a třísloviny – příznivě ovlivňují činnost prostaty a řeší případné problémy s ní (bolestivost, nutkání k močení, drobné úniky moči).

Vrbovka malokvětá působí protizánětlivě, protiedematózně a antimikrobiálně,  je velmi účinná při čištění krve, proto se využívá jako vhodný doplněk při dietě nebo k celkové očistě organizmu. Další užití vrbovky je při onemocněních ledvin, močového měchýře – upravuje jeho pružnost a je účinná proti jeho otokům. Vrbovka malokvětá se uplatňuje při zánětu prostaty (viz článek Prostata), při chronickém prostatismu a při stařeckém nezhoubném zbytnění prostaty. Používá se i při zhoubných nádorech prostaty (po poradě s lékařem jako podpůrná léčba). Byl popsán pozitivní účinek vrbovky při  benigním nádoru prostaty a významný preventivní účinek proti jeho vzniku. Můžeme používat při kožních chorobách (při zevním použití vrbovka urychluje hojení ran) a při některých endokrinních poruchách do tzv. Krev čistících čajů.

Podává se ve formě odvaru, který se připravuje z jedné polévkové lžíce drogy,  jež se spaří 1/4 litrem horké vody (bylina se nesmí vařit) a nechá se 15 minut vyluhovat, poté se scedí.

Pije se 2 x denně před jídlem. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Je důležité upozornit na to, že délka léčby bez porady s lékařem by neměla překročit 2 týdny. Pokud se obtíže nezlepší či naopak zhoršují, je třeba bezprostředně navšívit lékaře.

autor článku Mgr.Radka Adámková