Léčivé byliny – aneb co je na co? 3.díl

K napsání 3. dílu povídání o bylinkách mne inspirovala jedna moje ranní procházka. Vyšla jsem na Stránskou skálu v Brně, pozoruji rostlinky, které právě kvetou a najednou uvidím žluté kvítky řepíku a ne a ne si vzpomenout na latinský název….musela jsem doma sednout k atlasu a začít hledat….V naší rodině se hojně využíval na obklady a koupele při kožních onemocněních. A proto si myslím, že si zaslouží i vaši pozornost.

Řepík lékařský (lat. Agrimonia eupatoria)

Patří k vytrvalým rostlinám, je rozšířený v celé Evropě, v mírném pásmu Asie a v Severní Americe. U nás ještě stále hojně roste na suchých lukách, na mezích, v křovinách i u cest.

Je to rostlina vyznačující se přízemní růžicí zpeřených listů, ze které vyrůstá stonek s drobnějšími postranními lístky, (ty jsou stříhaně pilovité, podlouhle vejčité, na líci zelené, na rubu šedoplstnaté), který je zakončený klasem drobných žlutých kvítků. Rostlina ve vhodných podmínkách dorůstá do výšky 60-150 cm, po sběru nati (pokud zachováme přízemní listy, může zase obrazit a vykvést). Celá rostlina je tmavě zelená s četnými měkkými chlupy. Měkkými chloupky pokryté plody rostliny se přichytávají na jakékoliv zvíře nebo osobu, která přichází do styku s rostlinou. Květy mají kořeněnou vůni, připomínající meruňky. Možno pěstovat ve skleníku i na zahradě, vyžaduje slunné stanoviště.

Řepík lékařský obsahuje mnoho účinných látek, které svým pozitivním účinkem dokáží ovlivňovat náš organismus. Pro léčivé účely je sbírána nať. Má mírně svíravé (adstringentní) a močopudné účinky. Dále jsou uváděny příznivé účinky proti některým bakteriím.

Je doporučován jako doplněk léčby při průjmech, zánětech sliznic, poruchách udržení moči, zánětu močového měchýře, chronických zánětech žaludku a dvanáctníku a jako kloktadlo při bolesti v krku a chronických zánětech horních cest dýchacích. Rovněž některé zdroje uvádějí, že zvyšuje vylučování žluči a upravuje špatnou funkci jater a žlučníku (ale tyto účinky se zatím prověřují).

Dříve se používal i jako barvířská rostlina.

Používá se usušená nať-vnitřně i zevně, připravená ve formě odvaru, ale dává se například i do mastí.

Vnitřně se užívá při lehkých nespecifických průjmových onemocněních a zažívacích obtížích doprovázených nechutenstvím. Odvar se připravuje vždy čerstvý, 1 lžíce sušené bylinky nebo 1nálevový sáček se přelije 250ml vroucí vody a nechá se 5 minut vyluhovat nejlépe v nádobě s víčkem. Čaj se pije teplý, 2-3x denně.

Na vnitřní použití ho nedoporučuji těhotným a kojícím ženám.

Zevně se ještě používá k obkladům a koupelím při lehkých povrchových zánětech kůže, drobných poraněních a hemoroidech. Přidává se i do relaxačních koupelí.

Stejné účinky jako řepík lékařský má i jeho blízký příbuzný řepík vonný (Agrimonia procera), který je však mnohem vzácnější. Oba druhy lze snadno zaměnit, ale z terapeutického použití je tato záměna málo významná.

Podobné terapeutické užití jako v humánní medicíně (adstringents- stahující účinek, antiflogistikum- protizánětlivý účinek, mírné antiseptikum – desinfekční účinek) má řepík i veterinárním lékařství, kde se též hojně využívá.

autor článku Mgr.Radka Adámková