Poruchy paměti

Paměť je schopnost ukládat, uchovávat a vybavovat si informace v mozku. Paměť dělíme na deklarativní, kterou lze vyjádřit slovy, uchovává znalosti a fakta, schopnost vzpomenou si na nějakou událost a paměť nedeklarativní, jež se nedá popsat slovy, patří sem schopnost jezdit na kole, hrát tenis, psát na stroji apod. Další dělení je podle časového hlediska na paměť krátkodobou a dlouhodobou.

Zda si člověk informaci uloženou v paměti také správně vybaví, závisí na řadě okolností. Snadněji se nám vybaví za podobných podmínek, kdy byly uloženy, v depresi se např. vybavují spíše negativní zážitky z minulosti.

Poruchy paměti jsou časté ve stáří, ale mohou se vyskytovat již od středního věku. Mozek může být postižen zánětem, nádorem, cévním onemocněním, alkoholem, léky, nebo se již může jednat o počínající Alzheimerovu chorobu. U postižených osob se nejprve projevuje lehkými poruchami paměti (ukládání, uchovávání a vybavování si informací), později dochází k zapomínání i jednoduchých věcí, třeba i vlastního jména, zhoršuje se intelekt, objevují se poruchy řeči, změny chování, pacienti často bloudí a mohou se ztratit i na důvěrně známých místech.

Jednou z poruch paměti je i Alzheimerova choroba. Jedná se o závažné onemocnění mozku, při kterém dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. U nás touto nemocí trpí asi 150 000 lidí. Rizikovým faktorem je věk, ženské pohlaví, dědičnost, nízká duševní aktivita. Mezi pacienty postižené touto nemocí patřila i britská premiérka, či americký prezident.  Nemoc je pojmenována podle německého psychiatra Aloise Alzheimera, který ji objevil. Čím dříve onemocnění zachytíme, tím lepší léčebné výsledky můžeme očekávat. Současné možnosti léčby řeší pouze příznaky onemocnění, léky neprodlouží přežití pacientů, ale dokáží oddálit nejzávažnější stádia nemoci, zlepšit paměť, kvalitu života a soběstačnost nemocných. Další léky pak ovlivňují poruchy chování a nálady a spánku. Trendem poslední doby je posun diagnostiky do časnějšího stádia onemocnění.

Jak se nemoc projevuje a vyvíjí ? Na začátku se objevuje zapomnětlivost, člověk stále něco hledá, dává věci na nesprávná místa, může si detailně vybavovat věci z dávné minulosti, ale nepamatuje si, co dělal před chvíli. Stále se ptá na stejné věci, rozvíjí se poruchy řeči, která je obsahově chudá, pojmenovává věci opisem, přestává se orientovat v čase, netěší ho dál činnosti, které měl rád, mění se jeho osobnost. U části nemocných se rozvíjí poruchy chování, dochází k bloudění, neklidu, někdy až agresivitě. Alzheimerova choroba narušuje schopnost konat běžné denní aktivity. V nejtěžším stádiu již není nemocný schopný se sám najíst, neudržuje hygienické návyky, stává se zcela závislým na okolí. Alzheimerova choroba není nemocí jen jednoho člověka, ale celé rodiny. Pacienti jsou schopni vnímat pocity, usmívá-li se na něj okolí, bude se také usmívat a cítit dobře. Uvidí-li kolem sebe stres, napětí, může reagovat neklidem, úzkostí, smutkem. Velmi důležité je také zajistit bezpečnost pacienta.

Mozek se chová podobně jako sval, který ztrácí svou funkci, když není používán. Pro poruchy paměti platí to, co pro svaly, pokud je používáme a posilujeme, jsou silné, jinak atrofují a zmenšují se. Trénováním paměti si vytváříme rezervu pro případné onemocnění v budoucnu. K lepší paměti přispívá dostatek spánku, pravidelné cvičení, středomořská kuchyně, omega mastné kyseliny, kombinace vitamínu C a E, přípravky s extrakty z Ginkgo biloby. Sama příroda nás nevybavila k tomu, abychom si mnoho pamatovali, rozsah naší krátkodobé paměti je omezen na sedm informací, např. slov, čísel. Lépe a více si zapamatovat, nám pomohou mnemotechnické pomůcky a různé paměťové techniky, např. technika LOCI. Čím jsme starší, tím je to s naší pamětí horší. Zajímejte se proto o své okolí a aktivně s ním komunikujte pěstujte společenské kontakty, čtete knihy, poslouchejte hudbu, luštěte, učte se nové věci, dbejte na pravidelnou fyzickou aktivitu a usmívejte se!

Autor článku PharmDr. Petra Francová