Lékové interakce – co to znamená?
21.3.2016
Stopové prvky – druhá část
4.4.2016

Stopové prvky – první část

Lidské tělo pro fungování svého metabolismu potřebuje nejen vitamíny, ale také celou řadu takzvaných stopových prvků. Stopovými prvky nazýváme takové, které jsou v lidském těle přítomny ve velmi nízké koncentraci (ve většině případů se uvádí hodnota méně než 50 mg/kg tělesné hmotnosti). Z tohoto důvodu jsou ve kvalitních komplexních přípravcích na doplnění vitamínů a minerálů zastoupeny právě i tyto prvky.

Stopové prvky dělíme do dvou zásadních skupin, esenciální a toxické. Esenciální organismus potřebuje, toxické jsou pro něj škodlivé.

Esenciální stopové prvky jsou pro fungování lidského těla nezbytné, jsou běžně přijímány v potravě. Je možné je rozdělit na dvě skupiny:

  • prvky, které mají definován doporučený denní příjem zinek, jód, selen a železo
  • prvky, kde denní dávky příjmu nejsou určeny, ačkoli jejich role v organismu je stejně nezbytná měď, mangan, chróm, kobalt, molybden a fluór

Zinek

je po železe druhý nejvýznamnější stopový prvek pro fungování lidského těla. Je současně nejvíce zastoupeným stopovým prvkem uvnitř buněk. Zinek je součástí buněčných stěn, ovlivňuje tvorbu inzulinu, je důležitý pro správný stav kůže a účastní se obrany před stresem. Významně ovlivňuje funkce imunitního systému. Zdrojem zinku v potravě jsou hlavně maso (zvěřina), játra a mořské ryby.
Nedostatek zinku se projevuje sníženou imunitou, zhoršením stavu kůže, nehtů, vlasů. Do souvislosti s nedostatkem zinku se udává i vyšší výskyt nádorových a alergických onemocnění.

Jód

je v lidském tělě je důležitý zejména pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Zdrojem jódu je půda a mořská voda, odkud se dostává do potravinového průmyslu. Najít ho můžeme zejména v mořských rybách, korýších a řasách, v mléce a mléčných výrobcích, v mase, cereáliích, ale i ve vejcích. V našich podmínkách je velmi významný příjem v podobě jodidované kuchyňské soli.
Nedostatek jódu souvisí s možnou sníženou fukncí štítné žlázy, nadváhy, vysoké hladiny cholesterolu, poruch srdečního rytmu, ale může docházet i k poruchám mentálních funkcí, které jsou obzvláště nebezpečné v prenatálním a novorozeneckém období.

Selen

patří mezi takzvané antioxidanty. Je součástí antioxidačně působících enzymů, dále je důležitý pro správnou funkci hormonů štítné žlázy, významně se uplatňuje v reprodukčních funkcích a ovlivňuje také růst (zejména v prenatálním období). Působí protinádorově a ovlivňuje imunitní funkce. Zdrojem selenu v potravě jsou česnek, cibule, pažitka, pórek, červené maso, ořechy a celozrné obiloviny (např. ovesné vločky).
Nedostatek selenu zahrnuje svalovou slabost a jejich bolest, poruchy srdečních funkcí a imunitních funkcí, artrózu kloubů, zvýšené riziko některých nádorových onemocnění nebo také poruchy plodnosti a funkce štítné žlázy.

Železo

je součástí krevního barviva hemoglobinu a svalového barviva myoglobinu. Jeho nejdůležitější role je v přenosu kyslíku. Hlavním zdrojem železa je červené maso a vnitřnosti, můžeme ho však najít i v luštěninách, listové zelenině, nebo také v meruňkách a pivních kvasnicích.
Nedostatek želena je poměrně častý a vyskytuje se nejčastěji u žen v reprodukčním věku, kdy je to způsobeno pravidelnou ztrátou krvě během menstruace. Velice častý bývá deficit železa i u pravidelných dárců krve. Po vyčerpání zásob v těle dochází k poruše krvetvorby a k rozvoji anémie (chudokrevnosti), která poté může vést ke zvýšené únavě, dušnosti či bolestem hlavy. 

Měď

je třetím nejvíce zastoupeným esenciálním stopovým prvkem v lidském těle. Uplaťnuje se v krvetvorbě a při srážení krve, vývoji cévní stěny a je důležitá pro výstavbu kostí a mineralizace kostní tkáně. Zdrojem mědi jsou mořské ryby, zeleniny, ořechy a čokoláda.
Nedostatek mědi nění pro člověka častým jevem, ale mohou se vyskytnou u pacientů s parenterální (nitrožilní) výživou, nebo u pacientů s onemocněním střev. Může vést k chudokrevnosti, poruchám kostní tkáně, mohou se objevovat poruchy pigmentace. 

Mangan

je důležitý zejména v obraně před oxidačním stresem, hraje významnou roli v metabolismu cukrů, tuků a při srážení krve. Zdrojem manganu jsou celozrné obiloviny (např. ovesné vločky), rýže, olivy, avokádo, hrách nebo třeba borůvky.
Nedostatek manganu nemá medicínsky prokázané žádné negativní příznaky, ale předpokládá se, že při nedostatku manganu dochází k poruchám metabolismu tuků, kožním změnám a poruchám tvorby chrupavky a kostní tkáně.

Chróm

je důležitý zejména v modulaci účinku inzulínu, hormonu regulujícího hladinu glukózy v krvi. Zdrojem chrómu jsou celozrné obiloviny, brambory, ořechy, zelené fazole, pivovarské kvasnice a mořské produkty.
Nedostatek chrómu nemá medicínsky prokázané žádné negativní příznaky, ale předpokládá se že může vést k poruchám metabolismu glukózy, zvýšení hladiny cholesterolu a mohou se objevit nervové poruchy.

Kobalt

je nezbytný stopový prvek, který je nedílnou součástí vitaminu B12. Podílí se na tvorbě červených krvinek, stimuluje tvorbu hormonu podporujícího tvorbu červených krvinek. Dále se podílí i na tvorbě hormonů štítné žlázy tím, že podporuje vychytávání jódu. Zdrojem kobaltu v potravě jsou listová zelenina a játra.
Nedostatek kobaltu souvisí s nedostatkem vitaminu B12 a zahrnuje chudokrevnost, hubnutí, zvýšenou únavu, nechutenství a poruchy růstu a štítné žlázy.

Molybden

je významný zejména v účasti na řadě enzymových reakcí v těle, uplatňuje se zejména v metabolismu aminokyselin. Hlavním zdrojem molybdenu jsou zejména luštěniny, celozrnné obiloviny a rýže, můžeme ho však získat i z vnitřností, mléka a mléčných výrobků, nebo v rybách.
Nedostatek molybdenu se projevuje zrychlenou srdeční činností, zvracením nebo až poruchami vědomí. Za běžných podmínek ale deficit molybdenu nebyl prokázán.

Fluór

je důležitým stopovým prvkem uplatňujícím se v metabolismu kostí a zubních sklovin. Zdrojem fluóru je zejména pitná voda, mořské ryby, cereálie, čaj a kravské mléko.
Nedostatek fluoru nemá medicínsky prokázané negativní účinky, předpokládá se však, že dochází ke zvýšené kazivosti zubů a k poruše zvápenatění kostí.

Doplnit hladinu stopových prvků v organismu, způsobenou jednostrannou stravou, sníženým příjmem potravy nebo při jejich zvýšené spotřebě lze celou řadou přípravků, které nejčastěji patří mezi doplňky stravy. Některé je možné zakoupit samostatně, jiné jsou součástí pouze některých multivitaminových preparátů. S výběrem vhodného přípravku Vám poradí magistry v lékárnách EUPHRASIA.

autor článku tým EUPHRASIA s.r.o.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *