Krevní skupiny

Většina z nás si pod pojmem krevní skupina představí některé z označení A, B, AB, nebo 0. Případně ještě přívlastek pozitivní, nebo negativní. Dnes správněji označovaného jako RhD-antigen. Tak si krevní skupiny představuje laik. Dnes už známe kolem třistapadesáti různých znaků ve třicetipěti systémech krevních skupin. Krevní skupiny se liší povrchovou strukturou červených krvinek (erytrocytů), podstatou je charakter antigenu uloženého na povrchu buněčné membrány červené krvinky. Celoživotně je neměnný a individuální, dva identičtí jedinci mohou být pouze jednovaječná dvojčata. V roce 1907 je klasifikoval Jan Janský.

Dějiny moderního člověka začaly před více než 40 000 lety v Africe a to krevní skupinou 0, nejstarší lidskou krevní skupinou – lovci. Duševní schopnosti druhu Homo sapiens , jeho šikovnost a schopnost používat předměty umožnily člověku vzestup až na samý vrchol potravního řetězce. Lov byl důležitým zdrojem potravy, maso tvořilo značnou část jídelníčku. Proto musel mít člověk takovou krevní skupinu, která si poradila nejen s živočišnými bílkovinami, ale která by také poskytla protilátky jako ochranu před mnohými původci chorob a tyto krevní skupina 0 měla.

Před 30 000 lety se lidstvo začalo rozšiřovat na další kontinenty, kde se setkalo se zcela odlišnými životními podmínkami, přizpůsobilo se, a tak se začaly spontánně rozšiřovat mutace krevních skupin. A – zemědělci – tato krevní skupina se vyvíjela v zemědělském společenství, je charakteristická pro usedlý, domácký způsob života. Pro tento způsob života bylo typické, že lidé a zvířata museli žít na omezeném prostoru. Nový způsob života vytvořil podmínky pro vznik nových nemocí a infekcí, které se přenášely z člověka na člověka. Imunitní systém proto musel být mimořádně odolný. Krevní skupina A se objevila před 25 000 až 15 000 lety v oblasti Středního východu a Asie.

B –  střídmí – vznikla, když lidé migrovali z Afriky do Evropy, Asie a Ameriky, tedy zhruba před 10 000 až 15 000 lety mezi Himálajem a Indií.

AB hybrid – vývojově nejmladší, existuje jen asi 1 000 až 1 200 let, proto patří k těm vzácnějším. Má ji pouze asi 5% obyvatelstva naší planety. Vznikla v době, kdy se někdejší obyvatelé Evropy s krevní skupinou A promísili s mongolskými dobyvateli z Asie s krevní skupinou B. Krevní typ AB tedy představuje spojení znaků skupin A i B.

Krevněskupinové znaky člověka jsou závislé na jeho příslušnosti k lidské rase. V České republice se nejvíce vyskytuje typ A, následuje typ 0. Nejméně Čechů má krevní skupinu AB. Osmdesát procent Čechů má Rh-faktor pozitivní.

Každý z nás dostal do vínku některou ze čtyř základních krevních skupin. Je dána geneticky, zdědili jsme ji po rodičích. Krevní skupiny mají určité charakteristické rysy a podle typů se u jejich nositelů vyskytují častěji sklony k některým konkrétním druhům onemocnění. Není potřeba propadat panice, riziko propuknutí nemoci je jen nepatrně vyšší, než u ostatních krevních skupin. Pro zajímavost lze rovněž uvést, že krevní skupina má vliv na vrozené osobnostní vlohy a povahu nositele.

U krevní skupiny A je častější výskyt rakoviny tlustého střeva, dělohy a vaječníků, dále ischemická choroba srdeční a postižení žlučových cest. Nositelé krevní skupiny A bývají v porovnání s jinými krevními skupinami vyrovnanější, klidnější, potřebují aktivitu. Nedělá jim dobře otevřená konfrontace, vnitřní stres.

U krevní skupiny B je častější výskyt astmatu, je vyšší sklon k cukrovce, chronické únavě a k potížím s imunitním systémem. Nositelé této krevní skupiny bývají psychicky odolnější, přizpůsobivý, trpělivější, praktičtější, pracovití. Věří pouze sami sobě a rádi soupeří. Mají chladnou hlavu při řešení problémů a více využívají vlastní úsudek. Často bývají výbušní.

U krevní skupiny AB je častější chronická leukemie, dále se uvádějí vyšší sklony k nemocem srdce, anémie. V porovnání s jinými krevními skupinami bývají mírumilovnější, oplývají nápady, účinněji mobilizují síly. Mají sklony k emoční nestabilitě a depresivním stavům.

U krevní skupiny 0 se častěji můžeme setkat s vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku, problémy se štítnou žlázou, nebo zánětlivými onemocněními. Nositelé skupiny 0 se dokáží poměrně rychle adaptovat, bývají optimističtí, komunikativnější, zajímají se o mnoho věcí, vyhovuje jim různorodost, mají lepší vůdčí schopnosti.

Podle toho, jaké krevní skupiny jsme nositelé, naše tělo zpracovává potravu. Za všechno můžou Lektiny. Je to skupina proteinů neimunitního původu, rostlinné, nebo živočišné.  Mají za následek odmítavé reakce organismu na potravu. Imunitním systémem jsou zaměňovány za antigeny a tak mohou vést k reakci protilátek. Lektiny obsažené v určitých potravinách nevedou pouze k aglutinaci (shlukování, nebo srážení) krve, ale mají také význam pro redukci hmotnosti. Mohou vést k zažívacím poruchám, ale také mohou brzdit látkovou výměnu. Pokud látková výměna probíhá příliš pomalu, hrozí nebezpečí, že živiny nejsou zpracovávány optimálním způsobem a že se hromadí zásoby. K těmto závěrům došel poprvé Dr. James D’Adamo již v 50.letech.

Nezapomínejte, že důležitý je pohyb a to pro všechny krevní skupiny. Tělesný pohyb byl pro naše předky zcela přirozený a rozhodně ne výjimečný. V průměru měli více svalové hmoty, než má dnes většina z nás. Díky dobře vyvinutému svalstvu potřebovali více živin. To znamená, že mohli jíst více než my, aniž přitom byli obézní. Dnešní člověk se při obstarávání potravy moc pohybovat nemusí. Většina z nás má sedavé zaměstnání a potraviny pohodlně nakupujeme v supermarketu. Po práci je nám příjemné vysedávat u televize, než aktivně trávit volný čas a posilovat svalstvo. To nejen zabraňuje využití nadbytečných kalorií, ale ještě vede k nekontrolovanému příjmu potravy, protože televizní večer bez něčeho dobrého k zakousnutí, sklenice vína, nebo piva, připadá nemyslitelný. Svalnaté tělo nejenže vypadá lépe, ale je zdravější. Zakrnělé kosterní svalstvo vede ke sníženému obratu živin v těle a v mnoha případech i k bolestivým onemocněním, protože klouby nejsou dostatečně zpevněny svalovou hmotou. Bolesti zad a posunutí plotének, které sužují mnoho lidí, jsou často důsledkem ochablého zádového svalstva. Stále mladší lidé trpí těmito problémy, protože trend dnešní doby jsou počítačové hry, televize a internet, namísto sportu.

autor článku tým lékáren EUPHRASIA s.r.o.