Homeopatie je neagresivní terapeutická metoda založená na tzv. principu podobnosti, tedy na poznání, že látka, která člověku ve velkých dávkách způsobila onemocnění, jej může vyléčit, pokud se podává v přiměřených dávkách.V principu to znamená, že každá látka ovlivní organismus přesně definovanými účinky, které se na těle projeví jako příznaky, odborně jim říkáme symptomy nemoci. A právě tyto symptomy dokáže homeopatie upravit, u nemocného léčit. Odtud vychází homeopatická definice:„podobné se léčí podobným“.
Původ slova homeopatie pochází z řečtiny: homoios – podobný, pathos – nemoc.
Za zakladatele homeopatie je považován německý lékař Christian Samuel Hahnemann (žil v letech 1755 – 1843). Jeho cílem bylo pacienta co nejúčinněji léčit, provedl tisíce pokusů, některé i přímo na sobě, a ty pečlivě zaznamenával. Napsal několik knih, popsal působení zákona podobnosti a ověřil ho. Zákon podobnosti neobjevil, ale na mnoha případech potvrdil. To, že je homeopatie vhodná léčebná metoda, je dané její pravdivou podstatou a také tím, že Hahnemann to byl schopen, na rozdíl od svých kolegů, lékařů, postřehnout a používat v praxi. Všechna jeho tvrzení jsou nadčasově platná.
Fenomenálním přínosem Hahnemanna je propracování metody speciálního, tzv. infinitezimálního ředěníhomeopatických léků. Zjistil, že ředěním látek nemizí jejich účinky, ale odstraní se toxicita (nežádoucí účinky). V homeopatii se totiž k léčbě používají i jedy – např. arsen, rtuť, rulík zlomocný, oměj šalamounek apod.
Díky speciální přípravě a úpravě homeopatické léky působí na funkční poruchy organismu. A v tom je jejich nezastupitelné místo. Podporují vlastní obranyschopnost těla. Jsou-li obranné síly těla vyčerpány nebo je-li situace kritická, musíme sáhnout po moderních silnějších „zbraních“ medicíny. Ale běžné funkční potíže jako je rýma, zvýšená teplota, nekomplikované bolesti hlavy, zažívací obtíže, vyrážky na kůži léčíme potlačujícím způsobem. Příznak – symptom – vymizí, ale tím problém není beze zbytku vyřešen. Všechny procesy v organismu úzce souvisejí. V medicíně by neměl být zkoumán jednotlivý orgán, ale člověk ve své celistvosti. A to beze zbytku splňuje klinická homeopatie. Ta chápe každý příznak jako projev reaktivity celého těla. Homeopatický lék vybraný u daného pacienta, podpoří jeho vlastní obranyschopnost a zabrání, aby funkční potíže přecházely do chronicity. To je v praxi nejúčinnější prevence.
Homeopatické léky se připravují z živočišných, rostlinných i minerálních látek ředěných ve velmi slabých dávkách, jsou bez známých vedlejších účinků, užívat je mohou i děti, těhotné i kojící ženy. Mohou se užívat současně s „klasickými“ léky. Někdy je vhodná kombinace více homeopatických léků. V obou případech dodržujeme časový odstup zhruba 15 minut mezi jednotlivými léky.
Homeopatické léky jsou označeny názvem, číslem (5,9,15,30) a písmeny CH. Číslo na každém léku označuje stupeň ředění a písmena CH informují o tom, že se jedná o centezimální ředění dle Hahnemanna.
Např. 5 CH znamená, že lék byl připraven z výchozí matečné tinktury pěti postupnými ředěními, vždy v poměru 1: 100. Účinek homeopatického léku je podmíněn nejen ředěním vstupní látky, ale rovněž další úpravou v průběhu výrobního procesu.
Výběr ředění podléhá následujícímu pravidlu: čím větší podobnost mezi příznaky pacienta a příznaky, které vyvolává daná látka, tím vyšší ředění musí být použito a naopak.
Každému stupni podobnosti odpovídá určitý stupeň ředění:
jestliže je podobnost v oblasti: | je nutno použít ředění: |
místní | nízké (5 CH) |
celkových příznaků | střední (9 CH) |
nervových a psychických příznaků | vysoké (15, 30 CH) |
Homeopatické léky se připravují ve formě granulí, tablet, globulí a dražé – rozpouštějí se v ústech obvykle půl hodiny po jídle nebo čtvrt hodiny před jídlem. Tento časový odstup je potřebný pro kontakt se sliznicí dutiny ústní, kterou se vstřebávají. Při jejich užívání se nedoporučuje mít v ústech výraznou chuť např. mentolu nebo kávy. Připravují se i ve formě sirupů, mastí nebo rektálních čípků.
Rozdělujeme homeopatické léky: polykomponentní (vícesložkové, tzv. speciality) a monokomponentní(jednosložkové). Léky, o kterých na těchto stránkách budeme průběžně informovat jsou v ředěních 5, 9, 15 a 30 CH, jsou k dostání v lékárnách bez lékařského předpisu, nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Všechny uvedené léky obsahují cukr.
autor článku Mgr. Radka Adámková
Zdroje uvedených údajů: Poznáváme homeopatii – MUDr. Kateřina Formánková, MUDr. Miriam Kabelková, MUDr. Ilona Ludvíková, BOIRON – Praktická homeopatie, Homeopatie od A do Z Ambika Wautersová